V l. 1956–1975 pak sloužil jako hlavní město Vietnamské republiky neboli tzv. Jižního Vietnamu. V dubnu 1975, kdy došlo ke znovusjednocení země, byl dobyt severovietnamskými jednotkami a přejmenován na Ho Či Minovo město na památku významného politika a iniciátora boje za vietnamskou nezávislost. Vietnamci však nadále běžně užívají též starý název Saigon.
Důležitou částí města je městská část Cholon (Chợ lớn znamená ve vietnamštině doslova Velké tržiště), jakýsi saigonský „Chinatown“. Čínští obchodníci a finančníci se především v minulosti podíleli významnou měrou na vietnamské ekonomice. První Číňané se zde začali usazovat na konci 18. století, a i když jich spousta po r. 1975 Vietnam opustila, zůstává čínská komunita v Saigonu největší a nejvýznamnější v zemi. V Cholonu stojí také řada zajímavých čínských chrámů.
Saigon jako poměrně mladé město neoplývá takovým množstvím památek jako Hanoj. K nejatraktivnějším patří určitě některé stavby z koloniální éry města, například bývalá i současná radnice města, městské divadlo, hlavní pošta nebo katedrála Notre Dame. S nedávnou minulostí je úzce spojena budova tzv. Paláce znovusjednocení, s nímž byly ovšem dříve spojeny jiné názvy: Palác nezávislosti či Prezidentský palác.
Ve městě nalezneme celou řadu muzeí, jako např. Historické muzeum, Muzeum výtvarných umění, anebo emotivně silné Muzeum válečných zločinů. Nachází se zde také řada menších buddhistických, kaodaistických, taoistických, a dokonce i hinduistických chrámů a mešit, svědčících o kosmopolitnosti města. Město také zpříjemňuje množství větších či menších parků a nádherná stromořadí vzrostlých stromů lemujících některé větší ulice.
