Buddha „Osvícený“
Pocházel z kšatrijského rodu, byl synem náčelníka z kmene Šákjů, sídlících na úpatí Himálaje. Narodil se v Lumbiní (v dnešním Nepálu) snad roku 563 př.Kr. a dostal jméno Siddhártha Gautama. Mládí strávil v Kapilavastu ve hrách a učení. Na vyjížďkách se setkal se stářím, nemocí, smrtí a nakonec s poustevníkem oddávajícím se askezi. Poznal, že zahálčivý život v paláci není to pravé, a tak princ z paláce v noci odešel. Vzdal se syna, manželky i trůnu a vydal se hledat osvícení a osvobození od strastí pro sebe a celé lidské pokolení. V Bódhgaji pod fíkusem (Ficus religiosa) dosáhl osvícení, tj. uvědomil si, jak vlastním úsilím zvládnout pravdu, zvanou dharma. Objevil hluboké pravdy o životě a strasti. První řeč pronesl v Sárnáthu u Váránasí, kde „roztočil kolo zákona“. Prvním dvěma rozpravám naslouchalo 5 asketů. Lidem bez rozdílu přiznává právo i možnost dosáhnout spásy. Zemřel v sálovém háji u Kušináry.
Hínajána – „malá cesta” (také théraváda) – věroučný základ kánonu buddhismu. Původní buddhismus, dnes praktikovaný na Šrí Lance, v Myanmaru, Thajsku, Laosu, Kambodži.
Mahájána – „velká cesta” – začal se vyvíjet nedlouho po Buddhově smrti a rozšířil se do Tibetu a odtud do Nepálu a na dálný východ do Číny, Japonska, Koreje, převládl i v Indii. Založena na osobě bódhisattvy – člověk, který dosáhl osvícení, ale vzdá se vysvobození z koloběhu životů, aby mohl pomoci ke spasení ostatním.
Čtyři ušlechtilé pravdy
ušlechtilá pravda o strasti – všechna podmíněná existence, zejména lidský život a předměty našeho poznávání a usilování, toužení a rozmanité objekty naší zkušenosti jsou neuspokojivé. Narození je strastné, stárnutí je strastné, nemoc a smrt jsou strastné, spojování s nepříjemným a oddělování od příjemného je strastné, každé nesplněné přání je strastné. Sám život je strastný podmíněný proces, po němž následuje zase další zrození ve shodě s našimi skutky.
ušlechtilá pravda o původu strasti – učení o touze jako příčině nové existence. Všechny různé formy strasti a individuálního života podmiňuje nebo způsobuje touha, touha po pokračování našeho života, udržována nevědomostí nebo klamem o pravé hodnotě života.
ušlechtilá pravda o zničení strasti – ustane-li ona „touha“, nezůstane žádná vášeň. Existuje možnost zdokonalení člověka jeho vlastním úsilím pod vedením Buddhovy dharmy.
ušlechtilá pravda vedoucí ke zničení strasti – metoda, která vede k ukončení útrap vítězstvím nad touhou po smyslových rozkoších, touhou po pokračování života.
Nirvána
když zanikne touha člověka po životě, nečeká ho už další zrození, ještě před fyzickou smrtí vstupuje do nirvány. Je jediným trvalým jsoucnem, bývá popisována jako úplné ustání přerozování, stárnutí, smrti, zármutku. Dosažení tohoto stavu je cílem snažení každého buddhisty. Musí usilovat ne o vítězství nad prostorem, nezdolanou horou, ale nad vadami vlastní přirozenosti. Je to trvalý mír, a když byl dosažen, již není nutný návrat zpět na zemi. Je to stav nad dobrem a zlem, nad štěstím i bolestí, nad touhou a uklidněním.
