Na rozdíl od vietnamštiny a laoštiny není khmerština považována za tónový jazyk, třebaže i zde je správná výslovnost důležitá a vůbec není lehká. To je ovšem dáno především velkým hláskovým repertoárem – khmerština užívá 31 samohlásek, a kromě toho v ní existují i souhláskové kombinace (sr-, kň- aj.), které v sousedních jazycích chybějí. Na rozdíl od vietnamštiny a laoštiny jsou navíc slova (resp. lexikální jednotky) v khmerštině většinou víceslabičná a běžně se používá přípon. Přestože Pol Potův režim usiloval o zrušení hierarchických formulací, Kambodžané i nadále rozlišují řadu jazykových úrovní podle společenského postavení, a tato hierarchizace jazyka se zdaleka netýká jen oslovení.
Khmerština
Patří mezi tzv. mon-khmerské jazyky a jako starý kulturní jazyk v minulosti významně ovlivnila slovní zásobu thajštiny a laoštiny. Také písmo těchto dvou jazyků bylo odvozeno z písma khmerského. Nejstarší nalezené nápisy v khmerštině pocházejí asi ze 7. století n.l. Khmerský alfabet má svůj prapůvod v některém z jihoindických písem. Dodnes jsou některé litery vyhrazeny pouze pro hlásky ve slovech převzatých ze sanskrtu a páli.