Klášter je známý především díky buddhistickému kánonu TRIPITAKA KOREANA (), který je tam uchován ve čtyřech velkých budovách. Pochází z roku 1251 a jedná se o druhou verzi tohoto díla. První soubor dřevěných matric s kánonem byl dokončen v roce 1087, avšak shořel během mongolských nájezdů v roce 1232. Jedná se o dřevěné destičky (celkem 81 340 kusů), ze kterých byl pomocí pohyblivých typů tištěn na papír. Celý komplex je vybaven důmyslným systémem ventilace, jenž zabraňuje navlhnutí dřeva a který je používán od té doby, co zde byl kánon uložen.
Klášter byl založen v 9. století a přibližně v průběhu jednoho století se rozrostl do dnešní velikosti. Hlavní chrám – Tegwangjom – byl bohužel vypálen během imdžinské války a pak ještě jednou v roce 1817. Byl znovu zrekonstruován v 2. polovině 20. století.
