Nejčastějším druhem japonského čaje je velice chutná senča (煎茶) z drobných lístků čajovníku. Podobným čajem, avšak pěstovaným ve stínu místo na slunci, je nasládlé gjokuro (玉露), jež se považuje za nejkvalitnější a nejdražší japonský čaj. Z větších lístků než senča se vyrábí banča (番茶), která je však méně kvalitní a chutná, proto se lístky často praží, čímž vzniká hódžiča (ほうじ茶), čaj velice nezvyklé kouřové příchuti.
V japonských zahradách se můžeme setkat s obřadním čajem mačča (抹茶), který je velice silný, vyrábí se z čajového prášku z lístků podobných čaji gjokuro a šlehá se bambusovou metličkou. Černý čaj (紅茶) v Japonsku příliš populární není, mnohem častěji se lze setkat s „čajem“ mugiča (麦茶), což je ve skutečnosti pražený ječmen. Pije se studený a v parném létě je velice osvěžující.