Význam lokality, která je obydlena od 5. století př.n.l., stoupl za dynastie Sui (Suej), kdy byl zbudován Velký dopravní kanál, spojující Suzhou s tehdejším hlavním městem Hangzhou (Chang-čou). Marco Polo, jenž zavítal do Suzhou v r. 1276, prohlásil: „Na Nebesích je Ráj, na Zemi je Suzhou a Hangzhou.“ Suzhou bylo totiž odjakživa oblíbeno pro poměrně příjemné podnebí. Učenci, umělci a úředníci ve výslužbě si zde budovali domy obklopené nádhernými zahradami, kterými se nechávali inspirovat pro svou uměleckou tvorbu – kaligrafii, malbu i poezii.
Největší rozmach zahrad nastal za dynastie Ming, za největšího obchodního a kulturního rozkvětu města, kdy zde existovaly na dvě stovky soukromých zahrad. Do současnosti se zachovalo téměř sto z nich.
Jednou z nejznámějších je zahrada Pokorného služebníka státu, která je současně největší suzhouskou zahradou a jejíž podstatnou část tvoří vodní plochy s mnoha ostrůvky a pavilonky. Dále je to například zahrada Lvů nebo zahrada Vodních lotosů. Zapomenout nesmíme na sice nejmenší, ale jednu z nejdokonalejších a nepropracovanějších – zahradu Mistra rybářských sítí.
Hlavní poslání těchto zahrad, totiž poskytnout klid k rozjímání, meditaci, ke konverzaci při sklence rýžového vína, k čerpání inspirace k uměleckému dílu, nebo jen k prostému tichému přemýšlení, se bohužel částečně vytratilo poté, co se zahrady staly hlavní turistickou atrakcí.
