Stará část města se více méně rozkládá pouze kolem řeky Tuojiang (Tchuo-jiang), která také výrazně ovlivnila fenghuangskou architekturu. Jejím typickým prvkem jsou tzv. „domy na chůdách“, domy postavené na vysokých kůlech, v nichž se žije až ve druhém patře – obdivuhodně nad řekou předsunutém.
Řeku také překlenuje velké množství mostů. Jedinečný je zejména tzv. „skákající most“, řada kamenných bloků, po nichž se musí přes řeku obratně přeskákat. Jiným zajímavým mostem je naopak majestátní dřevěný krytý Duhový most. Město původně obklopovaly hradby z 18. století, z nichž se však dodneška dochoval pouze 2 kilometry dlouhý úsek.
Historie města začala už v 7. století. Pozůstatky tehdejšího městečka, které se původně nazývalo Huangsiqiao (Chuang-s’-čchiao) – tj. v překladu Hedvábný most rodiny Huang, se dnes nacházejí asi 25 km od Fenghuangu a jsou jednou z dalších atrakcí tohoto regionu. Dnešní město se na stávající místo přesunulo za dynastie Ming (1368–1644), kdy byla na jih vyslána armáda na potlačení nepokojů místní národnostní menšiny Miao. Díky tomu tvořili tehdejší většinu populace vojáci, kteří se zde usadili a postupně se s příslušníky národnostní menšiny Miao promísili.
Další významnou zajímavostí okolí města je tzv. Jižní dlouhá zeď z 18. století. Pozůstatky jejího 200kilometrového úseku archeologové objevili teprve v r. 2000. Bohužel podstatná část zdi byla již dříve místními obyvateli rozebrána na stavbu kamenných obydlí.
