Areál má rozlohu více než pět kilometrů čtverečních a nalezneme v něm na osmdesát různých chrámků, altánků a pagod zasazených mezi stromové háje, jezírka a pahorky. Celý komplex měl sloužit jako útočiště císařů před letním horkem panujícím v hlavním městě. Tomu odpovídá i název objektu, který mu dal císař Kangxi: Horské letovisko útěku před horkem – Bishu Shanzhuang (Pi-šu Šan-čuang).
V okolí areálu za vnějšími deset kilometrů dlouhými zdmi se nachází několik velmi zajímavých chrámů, postavených v l. 1740–1780, které se souhrnně nazývají Osm vnějších chrámů. Císař Qianlong, za jehož panování byla velká většina budov v areálu vystavěna, byl velkým příznivcem tibetského buddhismu, což se odrazilo i v architektuře těchto staveb. Všem dozajista dominuje chrám, jenž bývá občas nazýván „Malá Potála“, vybudovaný na počest 60. narozenin císaře Qianlonga. I další chrámy v areálu, jako Chrám všeobecného klidu nebo Chrám štěstí a dlouhověkosti, byly inspirovány skutečnými tibetskými kláštery a sloužily k ubytování tibetských tributárních poselstev.
