O Thimphu se říká, že je jediným hlavním městem na světě bez semaforu. Ve skutečnosti byl jeden postaven před několika lety, ale obyvatelé si stěžovali, že je příliš neosobní a nevzhledný, a tak byl odstraněn. Na dopravu tak i nadále dohlížejí policisté, kteří během dne řídí městský provoz svými poněkud přehnanými gesty.
Tašičho dzong
V r. 1216 postavil lama Gjalwa Lhanangpa dzong Dhoghen na místě, kde dnes stojí Dečhen Podrang. Dzong Dhoghen doznal v průběhu věků mnoha stavebních úprav až jej v r. 1641 první šabdrung přejmenoval na Tašičho dzong („dzong vznešené víry“). Dzong (pevnost) sloužil jak civilním úředníkům, tak duchovenstvu. Pro obě dvě skupiny byl však dzong nedostačující, a proto šabdrung nechal postavit ještě tzv. dolní dzong. V polovině 18. století byl Tašičho dzong opět přestavěn tak, aby mohl pojmout oba stavy. Původní dzong byl zničen požárem v r. 1771 a poté byl ponechán svému osudu až do r. 1962. V tomto roce král Džigme Dordži Wangčhuk zahájil pětiletý projekt kompletní obnovy stavby. V současnosti je zde sekretariát, panovnická místnost a kanceláře krále, jakož i ministerstvo financí a vnitra.
Gompa Drubthob
Gompa (klášter) poskytuje zázemí ženskému mnišskému řádu zilukha. Z jeho prostor se naskýtá hezký výhled na Tašičho dzong a celé město
Dečhen Podrang
Je místem, kde stál původní Tašičho dzong. Od r. 1971 je sídlem klášterní školy. V místní gompě jsou k vidění fresky z 12. století, které byly obnoveny v rámci projektu UNESCO.
Národní knihovna
Byla založena v r. 1967 za účelem uchování starověkých dzongk a tibetských textů. Texty v tibetském stylu jsou uskladněny v horním poschodí, zatímco anglicky psané knihy v přízemí. Většina knih se věnuje buddhismu a historii regionu Himálaje. V prostorách knihovny je možné spatřit místní návštěvníky, jak drmolí posvátné mantry, jelikož knihovna uchovává nespočet posvátných knih.
Památný čorten
Tento velký čorten (stúpa) je jednou z nejvýznamnějších staveb ve městě a pro mnohé věřící objektem každodenního uctívání. Byl postaven v r. 1974 na památku třetího krále Džingme Dordži Wangčhuka a ve svém interiéru skrývá náboženské malby a soubor tantrických soch.
Národní institut tradiční medicíny
Byl založen v r. 1988 pro potřeby místních obyvatel z fondů Evropské unie. Institut je otevřený veřejnosti a je možné sledovat proces výroby některých léčiv přímo v laboratoři.
Tradiční medicína, ve světě známá jako tibetská, je praktikována v mnoha zemích jak východních, tak i západních. Je svou podstatou blízká medicíně čínské a především indické medicíně ájurvédě a je jedním z nejstarších léčebných systémů na světě. Tibetská medicína je založena na nauce o třech tělesných energiích a pěti původních prvcích. Disharmonie těchto tří energií a pěti prvků vede k psychosomatickým poruchám a může vyústit v onemocnění. Tibetští lékaři vyvinuli rozsáhlý a účinný systém léčby nemocí pomocí bylinných léků a nejrůznějších léčebných postupů. Tyto vědomosti jsou po staletí udržovány až do současnosti. Tibetská lékařská věda je nedílnou součástí tibetské kultury a prošla vývojem mnoha staletí. Lidé věří, že původ tibetské lékařské tradice je tak starý jako samo lidstvo.
Minizoo a takin
Největším lákadlem minizoo ukryté v lesech nad Thimphu je národní zvíře – takin. Na první pohled tento sudokopytník připomíná tělem bizona, rohy pakoně, nosem losa a svou rychlostí a hbitostí při skákání po skalách kamzíka. Ve skutečnosti je jeho nejbližším příbuzným pižmoň.
Kůže takinů produkuje olej, který efektivně chrání zvířata proti dešti a mlhám. Důvod, proč se takin stal národním zvířetem, je jak v jeho podivném vzhledu, tak v mytologii. Traduje se, že jej stvořil lama Drukpa Kunlej, tzv. Bláznivý mnich, z kostí dobytčete a kozy, zvířat, která měl k obědu.
