Zajímavá místa
| Amarapura | Minkun (Mingun) | Popa |
| Indein | Monywa | Pugam (Bagan, Pagan) |
| Jezero Inle | Ngapali | Rangún (Yangon, Rangoon) |
| Kalaw | Pegu (Bago) | Ťjaiktchiyou – zlatá skála (Kyaiktiyo) |
| Mandalaj (Mandalay) | Pindaya |
Informace
Základní informace o zemi (časový posun, měna) a dále pak praktické informace o počasí, bezpečnosti, očkování, vízové povinnosti či zastupitelských úřadech v Myanmaru naleznete v odkazu.
Historie
Je nepochybné, že na území Myanmaru žili lidé už od starší doby kamenné. O tom, kdy přesně a v jaké míře, se zatím vedou dohady – barmská moc, která zneužívá archeologických výzkumů k potvrzení své legitimity, navíc trochu komplikuje možnost objektivnějšího závěru.
Více o dějinách Myanmaru
Kuchyně
V pevninské JV Asii si na jídlo mohou stěžovat snad jedině ti nejvybíravější. Jí se dobře, pestře i zdravě. Kvalita a výběr stoupá úměrně životní úrovni, i když se to většinou týká jen části obyvatel země – dokonce i v Myanmaru se dá v posledních letech najíst na mnoha místech výtečně, a zejména to platí o turistických lokalitách.
Více o barmské kuchyni
Náboženství
Buddhismus je v současnosti hlavním náboženstvím celé pevninské JV Asie. Oficiálně se k němu hlásí většina obyvatel Myanmaru, Thajska, Kambodže, Laosu i Vietnamu, v Kambodži se dokonce stal státním náboženstvím. Naopak např. křesťanství ve většině zemí regionu představuje okrajovou záležitost a konvertovali na něj prakticky jen příslušníci některých národnostních menšin (část Karenů v Myanmaru, část Hmongů v Laosu apod.).
Více o náboženství v Myanmaru
Jazyk
Patří do rodiny tibeto-barmských jazyků v rámci tibeto-čínské rodiny. Jde o tónový jazyk, obvykle se rozlišují 3 tóny, které však znějí jinak než např. v čínštině či tibetštině. Nevyskytují se souhláskové shluky. Mnozí znalci považují barmštinu za nejlibozvučnější jazyk regionu. V zásadě jde o jazyk jednoslabičný, ale podobně jako v tibetštině zde vzniklo hodně víceslabičných výrazů spojením jednoslabičných jednotek, mezi nimiž je velké množství mluvnických slabik, většinou přípon.
Barmština převzala většinu náboženských a kulturních slov z páli, což ani vzhledem k dlouhodobě neochvějné pozici théravádského buddhismu v této zemi neudivuje. Barmské písmo je slabičné a má 33 písmen (a čtyři diakritická znaménka), převzatých z monské abecedy, jejíž původ pro změnu sahá až k indickému písmu bráhmí.