Ondřej Vařil, M.A.

Absolvent sinologie na FF UK a cestovního ruchu na VŠO v Praze, tříletý pobyt v Číně, milovník Tibetu.

Jaké relevantní cizí jazyky ovládáte?
Angličtinu a čínštinu plynule, němčinu přerývaně, tibetštinu heslovitě.

Zájezdy do kterých zemí provázíte, kde se na vás klient může těšit?
Čína, zejména Tibet a k nim často přiřazené části Nepálu a Indie.

Oblíbená/é asijská/é země a proč?
Jako sinolog bych měl asi napsat Čína, ale prakticky je to spíš uzel zemí okolo Himálaje, tedy hlavně Tibet, Nepál a severní Indie. Tibet se mi svými horami a kulturou vkradl do života už na střední škole a od té doby je středobodem mých studií asijské kultury. Kamarádi v Tibetu říkají, že jsem tam žil v jednom ze svých minulých životů, a proto se od něj nedokážu odpoutat. Nepál a severní Indie jsou pak země, které mi dodnes umožňují cítit se aspoň na chvilku jako Sven Hedin či Nikolai Przewalski, kteří na svých výpravách zaplňovali prázdná místa na mapách Střední Asie. Člověk si tam může pořád místy užít onen cestovatelský středověk, kdy je vše často nepohodlné, špinavé, zmatečné a zdlouhavé, ale právě proto tak krásné a zábavné. Ze stejného důvodu mě uchvátilo i Mongolsko.

Co máte na Asii rádi a proč se sem rádi vracíte?
V Asii všechno jde, i když to vypadá, že už to nejde. Prostě se to (cokoliv) nějak udělá. Ne Amerika, ale Asie je země neomezených možností. Když mi ujede autobus a další jede za dva dny, truchlit netřeba. Mohu si sednout na patník u cesty a hodiny jen pozorovat ruch kolem a nebudu se nudit. Když k tomu zakousnu ještě něco z lokální kuchyně, blaženost je na dosah. Lidé se navíc pořád usmívají, i když k tomu dle našich měřítek většinou nemají moc důvodů. No a pak ty hory…

Oblíbené/á místo/a v Asii – váš tajný cestovatelský tip našim klientům?
Ruiny a jeskyně Tsaparangu, hlavního města zaniklého západotibetského království Guge; svatyně hrozivých božstev se starými nástěnnými malbami v klášteře Pälkhor Čhöde v Gjance; bývalé hlavní město království Ladakh – Léh; cedrové lesy v Manali nebo výhled na Mount Everest a jeho nižší osmitisícovou sestru, Tyrkysovou bohyni Čho Oju, z oken jačím trusem vytopené tibetské restaurace Snow Land ve starém Tingri.

Oblíbený asijský pokrm, kde ho klienti mohou ochutnat?
V Indii či Nepálu špenát se sýrem palak panýr s máslovým chlebem nán či bramborami a jinou zeleninou plněné smažené taštičky samósa, v Číně pak pražené fazolové lusky se zázvorem a chilli kan-pien tou-ťiao. Jinak nejlépe kdekoliv cokoliv z ulice.

Jaký je váš nejsilnější asijský zážitek (pozitivní/negativní)?
Nocování v klášteře Phuktal, posazeném vysoko ve skalní stěně v liduprázdném údolí indického Himálaje a dunivý zvuk tibetských trub dung čchen, kterým se tamní mniši svolávají na večerní modlitbu; obrovští supi, slétající se brzy ráno na pohřebiště v Lang-mu-s‘, kde se rozsekávají těla mrtvých; vymetené nebe a neskutečná viditelnost v sedle Pang la, kde má člověk hlavní himálajský hřeben s několika osmitisícovkami jako na dlani.