Vyhledat zájezd na mapě

Když se řekne Čína a zdravý životní styl, většině z nás se vybaví tradiční čínská medicína, cvičení bojových umění, případně dechové techniky qigong (čchi-kung). Mnozí také už sami zkusili čínskou reflexní masáž, pijí zelený čaj a možná ochutnali i kořen žen-šenu. Na druhou stranu v poslední době často slýcháme i o znečištěném životním prostředí čínských velkoměst a závadných potravinách prodávaných na čínském trhu. Jaký přístup ke zdraví tedy Číňané zastávají?

Zdraví, resp. dlouhý život, společně se štěstím a bohatstvím tvoří trojici nejoblíbenějších přání, jež si každý Číňan pro sebe i svou rodinu snaží zajistit modlitbou při návštěvě chrámu. Jejich symboly nalezneme v čínské architektuře, domácnostech, na oděvech, prostě všude možně. Touha po harmonii těla a ducha tvoří základ tradiční, zejména taoistické filozofie. Konečně v zemi, kde dodnes neexistuje funkční systém zdravotního pojištění a za lékařské ošetření se povětšinou draze platí v hotovosti, je starost o vlastní zdraví téměř nezbytností.

Smog, chemie a stres

Než si povíme, jak se současní Číňané o své zdraví starají, povíme si, co jejich zdraví naopak ohrožuje. V první řadě se jedná o znečištěné životní prostředí jako daň za dramatický hospodářský růst, jenž v zemi probíhá od počátku 80. let. O inverzi, jejíž hodnoty překračují mnohonásobně bezpečné normy, se i v našich médiích dočítáme poměrně často. Podobně je tomu i s vodou a půdou znečištovanou zejména nelegálními emisemi různých chemických závodů. K tomu je třeba přičíst chemické zásahy při produkci potravin – hojné využívání pesticidů při pěstování ovoce a zeleniny, antibiotik a nastavovaných krmných směsí ve velkochovech zvířat, velké množství chemických látek v potravinách s prodlouženou trvanlivostí atd. Třebaže se hygienické normy a limity zdraví ohrožujících složek potravy i spotřebního zboží zpřísňují, když se čas od času „provalí“ nějaký potravinový či jiný skandál.

Dalším pro Čínu relativně novým problémem se v poslední době stává obezita dětí a mládeže. Tento fenomén má celý komplex příčin: dramatický nárůst životní úrovně, dostupnost a obliba masa, gurmánství zakořeněné v čínské kultuře a vůbec změny v celkové skladbě stravy. Současní Číňané bojují také se sklonem k přejídání a velkým problémem se samozřejmě stává také nedostatek pohybu. V neposlední řadě na celou společnost v atmosféře tvrdého konkurenčního boje působí všudypřítomný stres.

K dalším čínským neřestem, rozšířeným v relativně nedávné době patří kouření mužů – dle statistik kouří dnes v Číně 63 % mužů (ovšem jen 3 % žen) a dále v letních měsících ledová klimatizace instalovaná ve všech dopravních prostředcích a veřejných budovách a prostorech, přičemž rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou zejména při letních vedrech dosahuje až 20 stupňů. Alkoholismus a konzumace drog v Číně zatím nepředstavuje vážnější problém.

S tím vším se tedy Číňané, zejména ve městech, kde v současnosti žije již více než polovina obyvatelstva, musí vyrovnávat péčí o své nejbližší a o své zdraví.

Proč jsou důchodci v lepší kondici než mladí?

V Číně, na rozdíl od většiny zemí světa, jsou důchodci obecně v lepší fyzické i duševní kondici než mladší část populace, což je dáno několika okolnostmi. Starší generace, jež prožila mládí v období tzv. kulturní revoluce, je totiž zvyklá na kolektivní fyzické aktivity jako jsou pochody, cvičení, zpěvy a tance, které tehdy tvořily součást ideologických kampaní.

Dodnes je pro ni proto pravidelné hromadné cvičení velice přirozený a příjemný způsob trávení podzimu života. Mnoho důchodců vstává s úsvitem nebo dokonce před ním a cestou na tržiště (popř. do supermarketu) se zhruba na hodinku zastaví v místním parku, aby načerpali svěží energii (čchi) ze stromů a zacvičili si se skupinou svých sousedů, bývalých kolegů a známých z okolí.

Oblíbené cvičební aktivity kromě zmiňovaného taiji (tchaj-ťi) a bojových umění wushu (wu-šu) zahrnují tanec na „rudé písně“ z minulosti i současnosti, tanec s vějíři, šátky nebo stuhami. Mezi párovými a „singlovými“ ranními aktivitami se pak největší oblibě těší badminton, squash pro dva, kopání do tzv. shuttlecocku (kolečko zdobené barevným peřím), hra s čínským jo-jo, chůze pozadu a také „venčení“ zpěvných ptáků v kleci. „Ptáčkaři“ se napřed prochází s klecí po parku, aby nakonec dorazili na plácek s lavičkami, kde se potkávají s dalšími chovateli a milovníky ptačího zpěvu. Klece se pověsí buďto na větve stromu nebo na bambusové tyče v těsné blízkosti dalších klecí, aby se ze všech klecí mohl ozývat sborový ptačí zpěv.

Kromě ranního cvičení je též zvykem důchodců scházet se v podvečer ke skupinovému tanci, zejména polce, valčíku, případně tangu. K tanci není nezbytné přijít s partnerem, často vidíme i dvě ženy, které se vzájemně střídají ve vedení.

Co se týče další náplně dne důchodců v Číně, skládá se převážně ze starosti o vnoučata. Vzhledem ke tvrdému konkurenčnímu boji na pracovním trhu si většina matek nedovolí zůstávat doma na mateřské dovolené a zpravidla po půlroce, často i po šestinedělí se vrací do zaměstnání a starost o vnoučata přenechává prarodičům, kteří se jim ochotně věnují. Vzájemná pomoc v rodině je v Číně jak tradicí, tak nutností. Není také nijak výjimečné, že prarodiče žijí pod jednou střechou s manželi a jejich dítětem. Další fyzickou aktivitou důchodců jsou proto procházky s malými dětmi, později jejich vodění a vyzvedávání ze školek, škol, kroužků apod.

Obézní mládež

Situace mladší generace je ovšem zcela jiná. Vzhledem k tomu, že velká část společností a firem má šestidenní pracovní týden a pracovní doba často přesahuje předepsaných 8,5 hodiny, na pravidelné tělesné aktivity už často nezbývá čas. Zároveň si velká část zbohatlé střední a vyšší třídy i ve svém volném čase, kdy například vyrazí na rodinný výlet, dopřává luxusu dopravy autem, rychlovlakem a na horách lanovkou. Když vyrazí do relaxačního centra, zajde si na masáž, smočí se ve vířivce a jinak odpočívá. Skutečného pohybu má proto průměrný městský Číňan minimálně. Dříve oblíbené (a nezbytné) ježdění do práce na kole je již v mnoha čínských městech minulostí. Tuto původně zdraví prospěšnou aktivitu zcela znehodnocuje fakt, že městský vzduch je často nedýchatelný pro chodce, natož pro cyklisty.

Abychom byli spravedliví, zejména mezi mladší a střední generací z vyspělých měst se již vytvořila dynamicky rostoucí skupina sportu chtivých, kteří pravidelně navštěvují fitness centra, jejichž program je zcela srovnatelný s našimi. Současně se módou mezi Číňany z měst stávají outdoorové aktivity, zejména pěší a vysokohorská turistika i horolezectví, za nimiž dnes mnoho trekkingových a horolezeckých klubů z celé Číny organizuje cesty do horských regionů především provincií Sichuan (S´-čchuan, Sečuán) a Yunnan (Jün-nan).

Velkým problémem nejmladší generace se v posledních desetiletích stává nadváha a obezita. Zatímco předškolní děti mají přirozeného pohybu dostatek, školní děti ho již mají minimum. Na rozdíl od našich poměrů, kde většina dětí po škole vyráží s kamarády na hřiště, tráví čínské děti celá odpoledne ve škole a na doučování a víkendy opět na doučování či zájmových kroužkách. Procento obézních dětí každoročně roste. Zároveň se jim rodiče, vzhledem ke každodennímu stresu ve škole a nedostatku společně tráveného času, snaží vše vynahradit dobrým jídlem... O čínském stravování ovšem bude řeč až v příštím díle našeho seriálu.